V legendárním filmu o stěhovacím martyriu dvanácti rodin s názvem „Kulový blesk“ z roku 1978 se nenápadně objevila zahradní solární sprcha. Sestrojil si ji Ladislav Smoljak, coby inženýr Severýn, a nezapomněl zvědavému Josefu Abrhámovi podotknout, že mu slunce ohřívá vodu zcela bezplatně.
Je ovšem s podivem, že ačkoli se již v té době (a samozřejmě mnohem dříve) vědělo o schopnosti slunce ohřívat vodu, nikdo v Československu nepřišel s nápadem vyrábět průmyslovým způsobem solární sprchy dostupné pro veřejnost, které by zvýšily životní komfort a přinášely úsporu financí.
Nakonec jsme se však přece jen dočkali, dnes jsou tato zařízení poměrně levná a dobře dostupná každému, kdo chce pravidelně či alespoň sporadicky těchto výhod využívat.
Bazény a vířivky – velmi často se zahradní solární sprcha uplatní u bazénu či vířivky. Osprchovat se před vstupem do vody patří k základním hygienickým návykům, a když slunce ohřeje vodu zdarma, tak proč toho nevyužít právě tady. Sprchu stačí připojit k venkovní hadici a ponechat zásobník na slunci zahřívat po dobu několika hodin. Dle velikosti zásobníku tak může sprchová růžice posloužit i početné rodině.
Umývání na zahradě – na zahradu se hodí i tehdy, nemáte-li bazén a ani o něm neuvažujete. Poslouží pro umývání rukou, pro osvěžení unavených chodidel, pro osprchování při sportu, např. při skákání na trampolíně nebo při hraní míčových her s dětmi.
Zahrádkářské kolonie a chaty – výhodou solárních zařízení je absence připojení k elektrické rozvodné síti. Voda se ohřívá v zásobníku vždy, když je vystaven slunečním paprskům, tedy samozřejmě i v zahradních koloniích, kde se pěstuje ovoce a zelenina. Úspora energie může potěšit i na chalupě, kdy zkrátka víte, že za ohřev vody nic neplatíte, a přesto máte zdroj teplé vody pro umývání nádobí, pro zahradnické práce a pro osobní hygienu.